but Nobody Loves Free People?
Představovat sáhodlouze label Subtext nemá smysl – tu bestii v každém z nás, toužící po nadzvukové masáži a rezonujícím očistci, uspokojil už mnohokrát. Po loňské, zde na blogu uctívané, desce od Paula Jebanasama, Fisově přírodním noisu a Glotmanově projektu Blessed Initative, zahájil label letošní rok silnou, neprávem přehlíženou deskou od Joshui Sabina (U12 je jeden ze songů roku), na níž teď navazuje …
Většinu dubna jsme strávili updatem blogu, což má za následek minimum nových textů. Kromě nahození nového vizuálu a layoutu nastala chvíle, kdy náš blog začal s několikaročním zpožděním fungovat na soundcloudu a twitteru. Fakin‘ hallelujah. Upřímně, je mi u prdele, jestli tam budeme sledovat dvakrát až čtyřikrát více uživatelů, než sleduje nás, nebo že profil Tylera The Creatora je po „mysteriózním“ …
Nerad bych tento text uvedl kázáním o undergroundových trendech a Tumblr, od toho tady (už) nejsem. Sám totiž těmto trendům dovoluju, aby vstoupily do mého prázdného, setrvačného života a poskytly mu kulturní viagru, zatímco jej na internetu nasměřují k podobně smýšlejícím zatracencům. Být členem subkultury s omezenou dobou trvanlivosti mi beztak nikdy nevadilo a s vnitřním hlasem, který mi posléze vyčítá podvolení, …
Quiet’s core built a roof We are under it, never aloof. Výše uvedeným rýmem končí báseň přiložená ve formátu .jpg k digitálnímu balíku nomen omen kompilace – the opposite of aloof vol. 1. Tento ambiciózní projekt se skládá z příspěvků celkem dvanácti hudebníků z osmi různých zemí a jeho kazetový release se podařilo vyprodat mezi tři kontinenty. Pod střechou ticha se zde nachází …
Na začátku je pocit nekonečné melancholie, deep housové beaty, samota, chlad, občasné záchvěvy naděje, pár jednoduchých akordů na klavír, zvuk deště, ambientní plochy. Ověřené kombinace, které nemůžou zklamat – člověku stačí jen málo, just basic things. Tak by mohla znít základní charakteristika hudby Ezekiela Honiga. Mohla tak znít v roce 2003, kdy debutoval deskou Technology Is Lonely, a může tak …
Kde je hranice mezi vyjádřením niterného prožitku člověka a kvintesencí lidství? Odpověď hledám v literatuře, výtvarném umění i hudbě. A chtěl bych říct, že při poslechu Red Nation 1 jsem ji našel, ale je to právě naopak – jsem ještě nejistější než dříve, navíc toto album rozvinulo síť otázek doplňujících. Tima Daisyho jsem znal hlavně jako precizního bubeníka, který si …
V sobotu jedenáctého března jsme byli večer na pizze, probrali naše nikam nevedoucí životy a posléze se zúčastnili jubilejní, už desáté Silent Night. Tu, stejně jako všechny předchozí, pořádal náš oblíbený pražský kolektiv Genot Centre za pomoci Rádia Wave. Během dvou let si tato akce získala velké renomé, a tak lístky na celonoční část bývají vyprodané dřív, než vám najede …
„Kailin’s Fracture occupies an introspective middle-distance between perceptions of club and ambient modes of reception by disintegrating dancefloor structures into a near-metaphysical presence with mercurial, vapourising gestures. Like Schrödingers cat in a bassbin, it’s neither or, and possibly both at the same time, depending on your perception.“ Všechno jasné? Beneathův label Mistry ví, jak se mistrně postarat o tvoje post-klubové …
Onehdy jsem si předsevzal, že přestanu utrácet nezávazné částky na bandcampu a na úkor jedné závislosti budu přikrmovat jinou – za ušetřenou sumu se raději opiju a o vytoužené desky budu žebrat majetnější nadšence. Spojily se proti mně ale dvě mé nejsilnější vášně – poslech rapu a utrácení peněz. Jejich koalici navíc sekundovala fráze „The time has come to open …
Snad každý máme jednu či více desek, které vědomě považujeme za zásadní pro náš současný hudební vkus – jsou to právě tato alba, která nám umožnila vnímat zvuk i jeho významy jinak a usnadnila cestu k dalším žánrům, hudebníkům nebo vydavatelstvím. Pro mě je takto důležitým dílem Wilderness of Mirrors od všestranného umělce Lawrence Englishe. Album vyšlo v roce 2014 na autorově …