R-8166312-1456391386-2323.jpeg

Kristoffer Lo – The Black Meat

gin_platonic Hudba 1 Comment

Mizanscéna z velkého propletence kovu a betonu, poblikávajících světel a prochladlé kůže. Šílenství. Jak jinak označit to, když vezmeš člun, naložíš na něj tubu, trombon, efektové pedály a reproboxy a zamíříš k majáku na ostrově u jižního pobřeží Norska, kde se zrovna schyluje k bouři. Kristoffer Lo udělal přesně tohle. Ne proto, aby s bouří bojoval, ale aby s ní vedl dialog.

ca0ff79ebe2ae6798a4c2e948ebd3561

Maják v bouři a uvnitř člověk. Samota, v níž můžeš být nikým a zároveň demiurgem prostoru a času. Tři rozmluvy, každá na jiné téma. Front Row Gallows View je vlastně imprese, která v sobě má naději a sentiment. Melodická, i když už prodchnutá pochmurným napětím, které jen předznamenává to, co přijde pak. V mnohem více akusticky pojaté Anodyne for Annihilation už temnota padá všude okolo a intenzita se zvyšuje. Ale to všechno jsou jen návěstí, která tě chrání, aby tě titulní, téměř půlhodinová, The Black Meat nezardousila ve svém (vábivém) objetí. Tady už bouře vstupuje do každého zákoutí zvuku a Lo se obklopuje stěnami hluků a dronů. Až nadoraz. Následně je boří, aby se znovu dostal až na hranici kontaktu s živlem. Vykročit z historie – zůstat stát opodál.

Drone, ambient, noise nebo až hrozivě pomalá verze jazzu? Zdánlivá monotonnost tlačí ke zdi. Hlukový román o zápasu člověka a přírody. Lo názvem odkazuje k Burroughsovu Nahému obědu. Intenzitou a snahou o experiment určitě. Tíživostí a dlouhodobým dopadem je to však Melville. @siderorea

https://vimeo.com/169074363

Comments 1

  1. Pingback: Nejlepší alba roku 2016 | GIN & PLATONIC

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *