a1775378517_10

Bryce Helm – Persona

gin_platonic Hudba 1 Comment

gin: O nové kazetě na labelu Genot Centre, který je stejně tak doma v ruském klubovém undergroundu jako v portugalském drone, se v posledních týdnech píše snad ještě více než o letošních Slavících. Persona je nahrávka, jež se na internetech objevila někdy v květnu, ale teprve potom, co ji zaštítil tenhle label, jsme se vydali nakupovat na Bandcamp a už po prvním poslechu uznale stahovali kalhoty – abychom si do nich nenachcali blahem.

Bryce Helm je premiantem ve třídě housových outsiderů, za svůj cit pro tepající paradigmata byl pochválen i ředitelem školy. Nebojí se experimentovat, nebojí se samoty ani masivních space jamů. Tracky na téhle kazetě šlapou jak rumunské teenky, jejich éteričnost pak může dancerům pomoci ke znovuzrození v novém, izolovaném světě. Průsečík internetové anonymity a hip klubu. Jedna z velkých malých událostí roku.

the persona enables an individual to interrelate with the surrounding environment by reflecting the role in life that the individual is playing

pipedream: Ať je Bryce Helm kdokoliv, na SoundCloudu má celých devět fanoušků. Jeho potenciál by se však dal vyčíslit v mnohomístných cifrách. Žijící se vší pravděpodobností převážně v prosezeném křesle, nacházejícím se někde v paralelním vesmíru jeho studentského pokoje, odhaluje prostřednictvím všestranných objevitelů Genot Centre svou plachou personu světu za žaluzií.

Desku charakterizuje neustálé balancování na hraně precizního klubového zvuku, lo-fi melancholie a producentské odcizenosti, která umocňuje koloběh bipolárních stavů emocí. V desáté vteřině třetího tracku voices no bodies utichá díky jemnému vokálu stav akutní úzkosti. Přetrvávající stesk a toužení nicméně prostupují do více než dvanáctiminutového tracku gone i následujícího untitled. Vokálem též doprovázený lost naznačuje ztrátu zábran a částečné odbourání těchto svírajících pocitů. Chvilková rozjařenost. Odloučení je na chvíli vystřídáno náznakem sounáležitosti.

Vtíravé, úzkostné myšlenky z počátku alba si k jeho konci opět berou slovo ve stopě anxious screen a nakonec dominují i finální real change. Opravdová změna vnímání okolního světa nepřichází, nabízí se kazetu otočit a začít od začátku.

Komunikujíc s parketem bez publika, obklopen jen ztěžklým kouřovým oparem, Bryce Helm rozeznívá svůj osobní prostor podle vlastních pravidel, podléhajících převážně jeho vlastním emocím. Opraš přehrávač na kazety, ale walkman vynech. Dneska se nejde ven na denní světlo.

krystufekrobin: Věnováno Mary Alice Helm, která byla naposledy spatřena 16. ledna 2007, z procházky po okolí Kearsage Mill se domů už nevrátila. Případ stále neuzavřen, one person missing.

Bryce v melancholických, vždy osobitých skladbách bilancuje, koho ze sebe a vedle sebe ztratil – a také kdo zbyl a jaký. Proměnlivá frekvence BPM, levitující v introspekci a vzdálených prostorách představ, vybízí k aktivitě, také však dovoluje jen letargicky kývat hlavou. Psýché roztříštěná na mnoho emočních reakcí variujících od stesku, smutku či doufání po falešné úsměvy občas vyšle signály hluku do bílých míst nebo ponechá vokální kódy rozostřené stejně nejistě jako míru pravděpodobnosti…

Spolehlivě víme jen toto: One person still missing, one persona found u eklektiků z Genot Centre, nejlepšího labelu na východ od Aše.

Comments 1

  1. Pingback: Nejlepší alba roku 2016 | GIN & PLATONIC

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *