hype-williams-rainbow-edition-large

Hype Williams – Rainbow Edition

gin_platonic Muzika Leave a Comment

Před všemi blunty, lolinami a babyfathery tady byli Hype Williams, které mám – pro jejich kouřový opar a smyslný trip – z celého výčtu stejně nejradši. A když píšu „byli“, nechci tím říct, že už nejsou, nebo jsou a nebudou, případně neměli být. S tímhle projektem to totiž bylo vždycky trochu mysterióznější.

Snad nejvýrazněji tento status potvrdili Dean Blunt a Inga Copeland loni, kdy po několika letech spekulací, co bude s Hype Williams, pověsili na bandcamp novou desku, doplněnou pouze strohým doporučením, ať si při poslechu zapneme bass boost. Zhruba ve stejnou dobu oznámil jejich někdejší PR agent prostřednictvím emailu, že „Dean nor Inga are in Hype Williams anymore, but the ting continues regardless with other cats“. Takový marketing by nevymysleli tyvole ani Radiohead. Desku 10/10 jsem si nakonec oblíbil, i když bych jí víc než 7 z 10 nedal a na neúplné reuniony a placebo nevěřím.

Někdy začátkem tohoto roku se na internetech objevily blíže nespecifikované .rar složky Guccistreams 2 a Chalice s dalšími tracky, které sice vůbec nezněly špatně, ale budily spíše dojem, že se uklízelo v laptopu a ze zapadlých složek seškrabávaly poslední zbytky hypnagogie, než že by se znovu skládalo. Po několika měsících ale přišlo oficiální oznámení: nová deska Rainbow Edition vyjde v srpnu u labelu Big Dada (sublabel Ninja Tune), všechno, co vyšlo v období po mnou zbožňované One Nation je fake („like Cappadonna making his own Wu”), Dean a Inga už opravdu nejsou zapojení do dění okolo Hype Williams (projekt je nyní v rukou dvojice Silvermane a Slaughter). Mohli jste tomu věřit, mohlo vám to být jedno, ale to je tak všechno, co jste s tím mohli udělat.

hype_williams_1310991542

Den před vydáním se pod hlavičkou Hype Williams zjevila na bandcampu nová deska s názvem DETECTION 8, kterou zaštítil jeden z mých nejoblíbenějších labelů poslední doby Ogritch Tapes. Co je to ve skutečnosti za tracky a kdo za nimi stojí, se pravděpodobně nikdy nedozvíme. Nahrávka je to nicméně téměř geniální, stejně jako „přiznaná“ Rainbow Edition, u níž si můžeme být jisti alespoň svou nejistotou.

Nová generace Hype Williams na ní představuje ještě špinavější sound a kromě čeření psychedelie smotala dvacet beatově orientovaných jointů, dobře poučených o kořenech projektu i neokoukaných nárožích trapového dealerství. Tracky jsou až na výjimky skečovité a zacyklené jako melodie nějaké enigmatické hrací skříňky. Éterické jamy synťáku 808 (a dalších synťáků) se klasicky kloubí s opiátovým manifestem a z vyvěšeného sluchátka telefonu se line krátkometrážní psychedelie. Boom. Střih. Bap. Střih. Uběhne necelých čtyřicet minut a Rainbow Edition naservíruje takové množství vypečených melodií, ale i existencionálního smradu zaplavených stok, že není možné si nevybrat.

Na závěr se nabízí otázka, zda uskupení v současnosti nevede dlouholetý spolupracovník původní dvojice John T. Gast, zejména pak skladby s delší stopáží zavání jeho rukopisem. Hype Williams však vždycky byli spíše umělecký projekt než kapela nebo hudební duo, a na novém albu (ať už ho nahrál kdokoliv) znovu dokazují, že jejich hudba nepotřebuje ukotvení v reálných postavách ani časoprostoru. ©gin&platonic

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *