Julianna Barwick cover

Julianna Barwick – Will

gin_platonic Hudba Leave a Comment

Při poslechu Julianny Barwick si vždy vzpomenu na drone-metalové průkopníky The Angelic Process – zatím mě nenapadá vhodnější přívlastek její tvorby než název tohoto dua. Obě jména navíc spojuje jistý druh sakrální zvukové atmosféry, i když by se mohlo zdát, že hudebně mají společného tolik co můj zpěv (čti kvílení mimo všechny existující oktávy) s vystoupením operního sólisty.

Naštěstí se zpěvem neprojevuje každý a naštěstí je pro Juliannu Barwick nástrojem doslova stěžejním – i přesto, že s dokonale artikulovaným slovním obsahem většinou nepracuje. Sdělení přenáší amorfními proudy nápěvů, jež se prolínají, obtékají nebo točí ve spirálách, oddělené vlastní délkou a výškovým (nebo hloubkovým) dosahem. Právě tyto povznášející a dolů stahující hlasové reverberace jsou základem celého díla americké umělkyně.

Zlomové album z roku 2011 The Magic Place představuje svatostánek posvěcený rukou téměř nadpozemské krásy, zdánlivě určený k všeobecnému uctívání. Pořád se ale jedná o soukromé a křehké hymny bez touhy dosáhnout nedotknutelného, ikonického postavení. Album následující, Nepenthe, je po všech stránkách rozšířením předchozího a vyvolané emoce se rozrostly i s instrumentální složkou.

Stejného postupu se Barwick drží také na letošní Will. Deska podle jejích slov vznikala na několika místech v Evropě a USA, během chvíl izolace, mezi ataky černých myšlenek. Místo hledání psychiatra ale nahrála čtyřicet intenzivních minut počínajících virtuózním cvičením hlasivek a krystalicky čistými pasážemi tušeného textu… „And see and see… ‚fore your eyeees…“ Tóny piána a cella nastupují v St. Apolonii později; akutní okouzlení naopak přichází hned, ještě podpořené zasněnou Nebulou. Ve skladbách Same a Someway se k Barwick přidává podobně laděná zastřenost vokálů kanadského producenta Thomase Arsenaulta vystupujícího pod jménem Mas Ysa. Wist zní jako přenos z podvodního nahrávacího studia obklopeného chorálovými útesy Big Hollow. Poslední See Know je ponořená do netypického 8bitového rytmu a bubnování hostujícího Jamieho Ingallse, ve kterém plave už jen ten, kdo se dosud neutopil.

Doprovod hudebních nástrojů i syntezátorů funguje vždy pouze v množství nutném pro podtržení hlavní úlohy hlasu jako jednoho ze základních nástrojů sebevyjádření člověka. Ty však budeš jen užasle mlčet. ©krystufekrobin

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *