giegling18-web

DJ Metatron – 2 The Sky

gin_platonic Muzika Leave a Comment

DJ Metatron aka Traumprinz aka Prince of Denmark. Mysteriózní modla labelu Giegling, jenž je sám o sobě (tanečním) oltářem. Housový mystifikátor, anonymní princ, malý chlapec bez identity, nedotknutelná postava na stejném levelu uctívání jako třeba Burial. Hysterie, která doprovází každou jeho internetovou stopu, je stejně nepatřičná jako obdivuhodná.

Když pražští promotéři napsali na fejsbukový event Gieglingu v Meet Factory, že se možná objeví i tajemný princ, skoro jistě netušili, jak moc si nasrali do klávesnice. Fans, včetně mě, se toho vehementně chytli a slibovali nejrůznější intenzitu erekce, pokud se „možná“ stane skutečností. S takovými informacemi se neflirtuje. V Bibli taky nestojí, že Ježíš možná povstal z mrtvých, nebo neříkáš, že sis možná vyhonil nad nahými fotkami Scarlett Johansson. Jedním dechem však dodávám, že jakmile tahle informace z eventu zmizela, nepociťoval jsem hněv a nesrovnával toto počínání s pochcáváním důvěry návštěvníků nebo koncem světa (jako někteří). I tak svoje sety předvedla podstatná část crew a byla to nezapomenutelná noc.

Davová psychóza doprovázela od začátku i Metatronovo nové EP 2 The Sky.  Ve fejsbukové skupině nodaty někdo navrhnul podskupinu, v níž by se nedočkavci mohli ptát vyloženě po download linku tohohle releasu. Nemluvím nic.

K věci. Nahrávka je zdobena dvěma symbolickými kříži – jeden z nich stoupá do nebe, druhý klesá – a zní jako by se bvdubMobym potkali v modlitebně. Na fóru Resident Advisor dokonce někdo ironicky poznamenal „Traumprinz is Moby“ (hudební svět vždycky rodí konspirační teorie, když jde o anonymitu – pamatuješ, když se o Burialovi spekulovalo jako o projektu Aphexe Twina?). Pravdou je, že ozvuky Mobyho se nezapřou, ať už v oceánech ambientních ploch, delikátních piano vyhrávkách nebo emotivních samplech vokálů. Metatron však není králem kavárenských soundtracků 2000, ale spíše gospelovým kazatelem a emo DJem v jedné osobě. Na 2 The Sky zpomalil rave tak, abys mohl bedlivě naslouchat a namísto extáze vstřebával novosvětskou melancholii. K tomu všemu jde daleko více na dřeň (v porovnání nejen s Mobym) – většinou si vystačí s pár akordy, delikventsky jednoduchým beatem a třemi slovy. O to více je jeho hudba zranitelnější a když sampluje rozhovor Jaka Gyllenhaala o Donnie Darkovi („It forces you, if it does force you at all, to come to your own conclusion about what it’s about. It’s an individual experience for everyone.“), není to jenom kalkul. Proč jsem na začátku odstavce zmínil bvdub? Mimo jiné kvůli izolaci, ve které žije a kterou sdílí ve svých tracích.

„This faceless artist [Metatron] at the core of Germany’s Giegling crew makes club records that tap into emotions rarely heard on the dance floor: hope, vulnerability, loneliness.“

Přítomnost Mobyho v tomhle religiózním článku má pak taky ještě jeden důvod. V dětství totiž začal věřit v Boha, konkrétně proto, aby se měl komu vyzpovídat, když na něj přišly pocity viny po masturbaci. Kdysi jsem to četl v jednom rozhovoru a neumíš si představit, jaká je to úleva zužitkovat po letech tuhle informaci.

Není Bůh jako Bůh a vzdorovat hajpu je v tomhle případě zbytečné. Možná jsem ti o téhle nahrávce nenapsal všechno, co jsem chtěl, ale měl jsem na srdci mnoho nepodstatného. Navíc jsem si v průběhu psaní zlomil zápěstí a příspěvek musel dopsat jednou rukou, tudíž mi činilo velké potíže soustředit se delší dobu na psaní nebo dramaturgickou výstavbu příspěvku. Víceméně by stačilo citovat Resident Advisor: „This was dance music at its most delicate and powerful.“ Nejsilnější release Gieglingu a spolu s Chain Kinematics Leeho Gambla EP roku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *